Mzdové paradoxy: jak dodaněním zvýšit čistou mzdu?

Mzdová účetní se čas od času setká s takovým výpočtem mzdy, který se na první pohled zdá jako nesmysl. Nicméně pokud známe českou legislativu a zamyslíme se, jak se mzdy počítají, dospějeme k závěru, že výpočet mezd je správný – pouze, jak už to v životě bývá, dochází k paradoxům. Dnes se na jeden z takových paradoxů podíváme blíže.

Všichni platíme daně a sociální a zdravotní pojištění (dále SZP). Všichni víme, že nám od zaměstnavatele na účet nikdy nepřijde stejná částka, kterou máme uvedenou ve smlouvě. To je způsobeno mimo jiné tím, že zaměstnavatel má povinnost z hrubé mzdy vypočítat a srazit daň a SZP. Na účet může zaměstnanci poslat pouze to, co zbude.

Co je dodanění

Ne však každý si ale uvědomuje, že daň a SZP se musí vypočítat a srazit také z tzv. nepeněžních příjmů. V kruzích mzdového účetnictví se výpočtu odvodů z těchto nepeněžních příjmů říká „dodanění“ či „přidanění“. Co si pod takovým nepeněžním příjmem představit? Je to cokoli, co zaměstnavatel (nad rámec hrubé mzdy) zaplatil ve prospěch zaměstnance nějakému třetímu subjektu.

Například se mohl zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem, že mu bude kromě základní hrubé mzdy platit i nájemné jeho bytu. Zaměstnavatel tak posílá pronajímateli bytu např. 15 000 Kč měsíčně. A proč se vlastně těchto 15 000 Kč musí zaměstnanci „dodanit“? Protože zaměstnanec získává od svého zaměstnavatele výhodu v tom, že nemusí platit nájem. Jeho čistá mzda je v podstatě o 15 000 Kč vyšší, protože mu odpadla povinnost platit nájem. A kdyby mu zaměstnavatel těchto 15 000 Kč vyplatil v hrubém, musel by z těchto 15 000 Kč logicky odvést i daň a SZP. Proto musíme i v případě, že nájem platí zaměstnavatel přímo pronajímateli svého zaměstnance, tuto částku nájemného dodanit. Kdybychom to dělat nemuseli, spousta zaměstnanců by se chtěla vyhnout placení odvodů tím, že by si nechali platit minimální (resp. zaručenou) mzdu a zbytek životních potřeb by zaměstnavatel pokrýval nepřímo.

Vzhledem k tomu, že dodanění je ve mzdách pouze jakousi abstraktní částkou, která slouží jen pro výpočet dodatečných odvodů, dodanění za standardní situace snižuje čistou mzdu. Když dostaneme nějaký bonus navíc, vzrostou nám také odvody, nicméně vzroste i hrubá mzda a tím pádem vzroste i výsledná mzda čistá. Pokud však přidáme do mzdy pouze dodanění, dojde logicky k poklesu čisté mzdy, neboť hrubá mzda dodaněním nevzroste, zatímco daň a SZP vzrostou.

Co je minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění

Teď, když víme, co je to dodanění, můžeme se podívat na další pojem, a to je minimální vyměřovací základ. Tento institut platí pouze pro zdravotní pojištění (nikoli pro daň či sociální pojištění).

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. Ovšem zákon stanoví, že 1/3 z této částky se srazí ze mzdy zaměstnanci a 2/3 z této částky zaplatí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně navíc. Kromě toho zákon stanoví, že minimální částka, ze které se musí zaplatit pojistné, je 14 600 Kč (pro rok 2020). Pokud zaměstnancova mzda (vč. nepeněžních příjmů) takové částky nedosahuje, vypočte se pojistné z nižší částky způsobem popsaným výše a rozdíl mezi částkou 14 600 a skutečnou mzdou je tzv. dopočet do minima. Celých 13,5 % z tohoto dopočtu však musí být strženo zaměstnanci. Neplatí zde tak rozdělení na třetiny, nýbrž celých 13,5 % musí jít na bedra zaměstnance.

Jak tyto dvě věci (dodanění a minimální vyměřovací základ) spolu souvisí a jaký mohou vytvořit paradox? Je to vlastně jednoduché. Čím nižší je hrubá mzda zaměstnance (pod 14 600 Kč), tím větší část celkového zaplaceného zdravotního pojištění jde na bedra zaměstnance. Pokud však zaměstnanci do mzdy přidáme dodanění, znamená to, že vzroste vyměřovací základ, ze kterého se pojistné počítá, a dochází tak k reálnému přesunu placení pojistného od zaměstnance k zaměstnavateli. V případě, že jsme pod úrovní 14 600 Kč, a dojde k navýšení vyměřovacího základu dodaněním, relativně velká část pojistného z částky dodanění se najednou přesune na bedra zaměstnavatele, což může způsobit reálný růst čisté mzdy zaměstnance.

Ukažme si to na konkrétním příkladu. Zaměstnanec má základní hrubou mzdu 5 000 Kč. Tento měsíc však zaměstnavatel musí dodanit i 5000 Kč, protože v této částce za svého zaměstnance zaplatil soukromé neživotní pojištění, které není osvobozeno od daně (a tím pádem ani od SZP). Pro pořádek uveďme, že zaměstnanec má povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu a že u zaměstnavatele uplatňuje jedinou slevu na dani, a to slevu na poplatníka.

Výpočet mzdy před dodaněním:

Hrubá mzda:                      5000

Dodanění:                          0

ZP zaměstnavatel:              5000 x 0,135 x (2/3) = 450 Kč

ZP zaměstnance:                5000 x 0,135 x (1/3) + (14600 – 5000) x 0,135 = 225 + 1296 = 1521 Kč

SP zaměstnavatel:              5000 x 0,248 = 1240 Kč

SP zaměstnance:                5000 x 0,065 = 325 Kč

Základ pro daň:                  (5000 + 450 + 1240) = 6700 Kč (zaokrouhlení)

Daň:                                    6700 x 0,15 – 2070 = 0 Kč (sleva nemůže být vyšší než vyp. daň)

Čistá mzda:                        5000 – 1521 – 325 – 0 = 3154 Kč

Výpočet mzdy s dodaněním:

Hrubá mzda:                      5000

Dodanění:                          5000

ZP zaměstnavatel:              10000 x 0,135 x (2/3) = 900 Kč

ZP zaměstnance:                10000 x 0,135 x (1/3) + (14600 – 10000) x 0,135 = 450 + 621 = 1071 Kč

SP zaměstnavatel:              10000 x 0,248 = 2480 Kč

SP zaměstnance:                10000 x 0,065 = 650 Kč

Základ pro daň:                  (10000 + 900 + 2480) = 13400 Kč (zaokrouhlení)

Daň:                                    13400 x 0,15 – 2070 = 0 Kč (sleva nemůže být vyšší než vyp. daň)

Čistá mzda:                        5000 – 1071 – 650 – 0 = 3279 Kč

Na příkladu vidíme, že čistá mzda je větší v případě dodanění než bez něj. Pokud se zaměstnanci čistá mzda zvyšuje, není většinou potřeba vysvětlování. Pokud je však situace opačná, kdy odstranění dodanění čistou mzdu sníží, je potřeba, aby se mzdová účetní pokusila zaměstnanci situaci vysvětlit podobným způsobem, jak je popsáno v tomto článku. Jak si můžeme představit, není to vždy jednoduché.