Běžte do karantény – dostanete víc peněz

Prezident dne 5.3.2021 podepsal zákon, který má zavést příspěvek při nařízené karanténě. Vláda si od toho slibuje větší ochotu lidí pozitivně testovaných na COVID nahlašovat své známé, se kterými byli v kontaktu. Dle důvodové zprávy lidé nechtějí své kontakty hlásit právě z toho důvodu, že by se při nařízené karanténě snížil jejich příjem.

Karanténou se rozumí též izolace. Na příspěvek tak budou mít nárok nejen potenciálně nakažení, ale i ti, kteří byli pozitivně testovaní.

Příspěvek má být ve výši 370 Kč za každý kalendářní den karantény, nejdéle však za prvních 14 kalendářních dní. Součet standardní náhrady za nemoc (karanténu) a tohoto mimořádného příspěvku nesmí přesáhnout 90 % průměrného hrubého výdělku.

Vzhledem k tomu, že poměr mezi hrubou a čistou mzdou odpovídá cca 90 % pouze u minimální mzdy a se zvyšující mzdou se toto procento snižuje, může docházet k tomu, že příjem lidí v karanténě bude dokonce vyšší než v případě výkonu práce. Dle propočtů nastává zlom při hrubé měsíční mzdě cca 52 250 Kč, za předpokladu, že průměrný hodinový výdělek odpovídá této mzdě a karanténa trvá přesně 14 dní při 40 hod pracovní době. Do této částky (52 250 Kč) je čistá mzda v případě karantény vyšší než v případě výkonu práce, zatímco od této částky nahoru už výkon práce začíná být výhodnější.

Specifika příspěvku z pohledu výpočtu mzdy

Příspěvek je osvobozen od daně a tím i od zdravotního a sociálního pojištění.

Zaměstnanci příspěvek nepřísluší, pokud mu byla karanténa nařízena do 5 dní po návratu ze zahraničí, nejednalo-li se o pracovní či služební cestu. Zaměstnavatel by o skutečnosti, že byl zaměstnanec v zahraničí, měl vědět, neboť zaměstnanci mají povinnost svou cestu do zahraničí hlásit. Tato povinnost však neplatí pro země s nízkým rizikem. Je tedy otázka, jakým způsobem bude zaměstnanec prokazovat, že nebyl v zahraničí, když se na něj oznamovací povinnost u těchto zemí nevztahuje.

Zaměstnavatel si odečte z pojistného na sociální zabezpečení částku odpovídající zaplacenému příspěvku. Příspěvek by tak de facto měl být placen z našich daní.

Zjišťuje-li se výše čistého příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

Do zákona se dostala i informace, že ČSSZ poskytne zaměstnavateli na žádost informaci o tom, zda byla nařízena karanténa či izolace. Toto je velmi důležité, neboť zaměstnavatel se v praxi dozví pouze o karanténě, kterou lékař v neschopence označí tak, že do povolání zaměstnance uvede „karanténa“. U izolace však už toto pravidlo neplatí a vzhledem k tomu, že zaměstnavatel na neschopence nevidí diagnózu, není schopen ani sám rozlišit, zda se jedná o nařízenou izolaci či nikoli. Doufejme tedy, že komunikace mezi zaměstnavatelem a ČSSZ bude v této oblasti fungovat, jak má.