Výpočet nároku na dovolenou – část 2

V minulém článku z 10.4.2024 jsme si ukázali základní principy výpočtu nároku na dovolenou. Nyní se zaměříme na speciální případy, kdy se zaměstnanci mění v průběhu roku týdenní úvazek a ukážeme si i více příkladů.

Zákoník práce nedává konkrétní vodítko k tomu, jak postupovat v případě, že se zaměstnanci v průběhu roku změní týdenní úvazek. Existuje tak více názorů, jak takovou situaci vyřešit. Nejlogičtějším postupem se zdá být výpočet tzv. průměrného (fiktivního) týdenního úvazku.

Z předchozího článku již víme, že se dovolená posuzuje vždy v rámci celého roku a pro její výpočet používáme mimo jiné i týdenní úvazek. Pokud se však týdenní úvazek v průběhu roku změní, máme defacto týdenních úvazků více. Abychom získali jeden, který k výpočtu potřebujeme, je třeba vypočítat průměrný týdenní úvazek, a to tak, že spočítáme ze všech týdenních úvazků vážený průměr. Váhou zde bude počet kalendářních dní, po které daný týdenní úvazek trval.

Příklad 1: Zaměstnanec měl od 1.1.2024 do 31.5.2024 (152 dnů) týdenní úvazek 40 hod. Od 1.6.2024 do konce roku (214 dnů) pak pracoval pouze v rámci 20hodinového týdenního úvazku. Jaký bude průměrný týdenní úvazek (PTÚ)?

PTÚ=(40*152+20*214)/366=28,306011

S tímto týdenním úvazkem pak počítáme ve všech výpočtech. Tedy počítáme z něj celoroční nárok na dovolenou, finální nárok na dovolenou a dle něj posuzujeme i limity 12násobku a 20násobku týdenní pracovní doby v případě, kdy zjišťujeme, zda a v jakém rozsahu můžeme do odpracované doby započítat tzv. limitní absence.

Pokud by zaměstnanci netrval pracovní poměr po celý kalendářní rok a během trvání pracovního poměru došlo ke změně týdenního úvazku, počítáme samozřejmě jen se dny trvání pracovního poměru. Ukažme si to na příkladu.

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1.5.2024 se sjednaným týdenním úvazkem 22 hodin. Od 1.7.2024 do 31.8.2024 se se zaměstnavatelem dohodl na navýšení úvazku na 40 hodin. Od 1.9.2024 do konce roku pak pracoval pouze 14 hodin týdně.

PTÚ=(22*61+40*62+14*122)/245=22,571429

Nyní se podíváme na komplexnější příklad výpočtu nároku na dovolenou.

Příklad 3: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 4,2 týdnů. K zaměstnavateli nastoupil 1.3.2024 s plným úvazkem 40 hod týdně. Od 1.7. do 30.9. měl úvazek 35 hod týdně a od 1.10. do konce roku měl týdenní úvazek 22 hodin týdně. V roce 2024 skutečně odpracoval 410 hod. Z důvodu svátků nepracoval 56,6 hodin. Z důvodu nemoci nepracoval 973,8 hodin.

1. Výpočet průměrné týdenní pracovní doby: (40*122+35*92+22*92)/306=33,084967.
2. 12násobek týdenní pracovní doby: 12*33,084967=397,02 hod.
3. 20násobek týdenní pracovní doby: 20*33,084967=661,70 hod.
4. Celoroční nárok na dovolenou: 4,2*33,084967=138,9569 – zaokrouhleno na celou hodinu nahoru: 139 hod.
5. Skutečně odpracovaná doba navýšená o absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení: 410+56,6=466,6. To tedy znamená, že 12násobek týdenní pracovní doby byl splněn a můžeme limitní absence započítat do odpracované doby max. ve výši 20násobku týdenní pracovní doby. Nelze tedy započítat plných 973,8 hodin. Můžeme započítat pouze 661,7 hod.
6. Zjistíme počet odpracovaných násobků týdenního úvazku: (466,6+661,7)/33,084967=34,1031
7. Výpočet finálního nároku na dovolenou: (34/52)*139=90,88. Po zaokrouhlení: 91 hodin.

Další složitější situací je výpočet nároku na dovolenou u maminek čerpajících dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Mateřská dovolená a klasická dovolená se totiž počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. Rodičovská dovolená je však už limitní absence, a tak se může započítat do odpracované doby jen v případě, že bylo skutečně odpracováno (včetně absencí bez limitu) aspoň 12násobek týdenní pracovní doby a maximálně se může započítat 20násobek týdenní pracovní doby.

Když tedy dochází k výpočtu nároku na dovolenou, může se stát, že nově vzniklá dovolená opět navýší nárok na dovolenou a osoba, která tento nárok počítá, tak musí svůj výpočet několikrát opakovat a aktualizovat, aby se dobrala finálního výsledku. Zkusíme se na to podívat na příkladě.

Příklad 4: Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele po celý rok na 40hodinovém úvazku. Výměra dovolené je 5 týdnů. Na mateřské dovolené strávila 475 hodin. Zbytek (1621 hodin) by byla jinak rodičovská dovolená. Z předchozích let žádnou nevyčerpanou dovolenou nemá.

1. Celoroční nárok na dovolenou: 5*40=200
2. 12násobek: 480 hodin
3. 20násobek: 800 hodin
4. Hodiny započítané do odpracované doby vždy a bez omezení: 475. Dvanáctinásobek nebyl splněn a nemůžeme započítat z rodičovské dovolené nic.
5. Odpracované násobky: 475/40=11,875
6. Nárok na dovolenou: (11/52)*200=43 hodin

Nyní se však musíme podívat, zda nám čerpání nově vypočtené dovolené neovlivní celkový nárok na dovolenou. Odpracované hodiny se zvýšily z 475 na 518. To také znamená, že byl splněn limit 12násobku, a tak můžeme započítat do odpracovaných hodin i některé limitní absence, které se snížily z 1621 na 1578. Jdeme tedy nárok přepočítat.

7. Odpracované násobky: (518+800)/40=32,95

8. Nárok na dovolenou: (32/52)*200=124 hodin.

Nárok se navýšil, takže musíme znovu zkontrolovat, zda se zvýšením nezměnil celkový nárok na dovolenou. Odpracované hodiny se zvýšily z 518 na 599 hodin. Limitní absence se snížily z 1578 na 1497 hodin.

9. Odpracované násobky: (599+800)/40=34,975

10. Nárok na dovolenou: (34/52)*200=131 hodin.

Nárok se zvýšil, takže musíme opět zkontrolovat, zda se nezměnil celkový nárok na dovolenou. Odpracované hodiny se zvýšily z 599 na 606 hodin. Limitní absence se snížily z 1497 na 1490 hodin.

11. Odpracované násobky: (606+800)/40=35,15

12. Nárok na dovolenou: (35/52)*200=135 hodin.

Nárok se zvýšil, takže musíme již počtvrté zkontrolovat, zda se nezměnil celkový nárok na dovolenou. Odpracované hodiny se zvýšily z 606 na 610 hodin. Limitní absence se snížily z 1490 na 1486 hodin.

13. Odpracované násobky: (610+800)/40=35,25

V této fázi již není třeba pokračovat ve výpočtu, protože vidíme, že počet odpracovaných násobků týdenní pracovní doby se nezměnil. Je tedy jasné, že celkový nárok na dovolenou zůstane stejný, a sice 135 hodin.

Na závěr ještě k dovolené dodejme, že u dohod o provedení práce a dohod u pracovní činnosti se výpočet nároku na dovolenou provádí úplně stejně jako u HPP. Jediný rozdíl je v tom, že při výpočtu se počítá s fiktivním týdenním úvazkem 20 hodin týdně. Je tedy jedno, jaký úvazek má dohodář sjednaný či kolik hodin v týdnu skutečně pracuje či pracoval v nějakém období. Při výpočtu se vždy počítá s týdenním úvazkem 20 hodin týdně, takže by se dalo říct, že výpočet je u dohodářů malinko jednodušší.