Přestože před více jak 3 lety (v roce 2021) došlo k rozsáhlé změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou, stále je pro mnohé z nás celkem výzva si nárok na dovolenou spočítat. V tomto článku se zkusíme podívat, jak se takový nárok počítá.
Výchozí hodnotou pro výpočet nároku na dovolenou je výměra dovolené v týdnech. Zaměstnavatel by měl základní výměru určit v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra bude pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se bude krátit vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům.
Základní předpoklady určení nároku na dovolenou:
Abychom mohli nárok na dovolenou spočítat, potřebujeme znát i odpracované hodiny v daném roce. Velice zjednodušeně si na příkladu ukážeme základní princip výpočtu nároku na dovolenou.
Příklad 1: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 odpracoval 2096 hod. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.
V tomto případě je výpočet jednoduchý, protože zaměstnanec pracoval celý rok, takže dostane plný nárok na dovolenou.
Nyní se na příkladu 2 podíváme, jak by to vypadalo, kdyby zaměstnanec začal pracovat až 1.7.2024 a do konce roku odpracoval všechny stanovené směny. Zbytek zadání zůstává beze změny.
Příklad 2: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 odpracoval 1056 hod. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.
Základní princip by nyní měl být jasný. Pojďme tedy do větších podrobností.
Jednou z důležitých věcí je určení, co se počítá do odpracované doby pro účely dovolené a co nikoli. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. Pozor však na to, že pokud někdo pracuje na zkráceném úvazku a odpracuje nějakou dobu nad stanovený svůj stanovený úvazek, avšak méně, než by odpracoval na plném úvazku, tak se tato doba nepovažuje za přesčas a takováto doba se na rozdíl od přesčasu započítává do odpracované doby pro účely dovolené.
Dále se do odpracované doby počítají některé vybrané absence. Jde například o všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, dále mateřská dovolená, překážky dle § 199, odst. 2 zákoníku práce (např. návštěva lékaře, svatba, pohřeb atd.) či pracovní úraz a nemoc z povolání. Tyto vybrané absence, jejichž výčet zde není kompletní, se počítají do odpracované doby bez omezení.
Dále ale existují absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Říkejme jim „limitní absence“. Mezi tyto absence patří:
Limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby, přičemž do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. Zároveň se do celkových odpracovaných hodin může z těchto limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny z limitních absencí, které jsou nad 20násobek týdenní pracovní doby, se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou.
Příklad 3: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 skutečně odpracoval 461 hod a k tomu 16 hod neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. 1619 hod neodpracoval z důvodu čerpání rodičovské dovolené. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.
Jeho nárok na dovolenou tak bude:
V dalším článku se podíváme, jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec v průběhu roku mění týdenní úvazek, a jak spočítat dovolenou u zaměstnankyň, které čerpají dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou.
U Garáží 1611/1, Holešovice
170 00 Praha 7, Česká republika
+420 606 611 404
contact@ca-staff.eu
IČO: 25084682, DIČ: CZ25084682
registrovaná u Městského soudu v Praze,
oddíl C, spisová značka 48378