Výpočet nároku na dovolenou – část 1

Přestože před více jak 3 lety (v roce 2021) došlo k rozsáhlé změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou, stále je pro mnohé z nás celkem výzva si nárok na dovolenou spočítat. V tomto článku se zkusíme podívat, jak se takový nárok počítá.

Výchozí hodnotou pro výpočet nároku na dovolenou je výměra dovolené v týdnech. Zaměstnavatel by měl základní výměru určit v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra bude pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se bude krátit vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům.

Základní předpoklady určení nároku na dovolenou:

• musíme znát základní výměru dovolené v týdnech
• musíme znát týdenní úvazek zaměstnance; mění-li se úvazek v průběhu roku, musíme spočítat průměrný týdenní úvazek, s nímž pak při výpočtech pracujeme
• dovolená se počítá vždy za kalendářní rok; v rámci celého roku se posuzují i všechny ostatní hodnoty, ze kterých se nárok na dovolenou počítá
• zaokrouhlujeme pouze násobky odpracovaných týdnů, a to na celé číslo dolů, celoroční nárok na dovolenou v hodinách a celkový nárok na dovolenou v hodinách, a to vždy na celou hodinu nahoru; ostatní výpočty nezaokrouhlujeme

Abychom mohli nárok na dovolenou spočítat, potřebujeme znát i odpracované hodiny v daném roce. Velice zjednodušeně si na příkladu ukážeme základní princip výpočtu nároku na dovolenou.  

Příklad 1: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 odpracoval 2096 hod. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.

1. Vypočteme celoroční nárok na dovolenou, a to tak, že vezmeme týdenní úvazek a vynásobíme ho výměrou dovolené v týdnech: 40*5=200 hodin.
2. Zjistíme počet odpracovaných násobků týdenního úvazku tak, že celkový počet odpracovaných hodin vydělíme týdenním úvazkem: 2096/40=52,4.
3. Násobek týdenního úvazku zaokrouhlíme na celé číslo dolů: 52.
4. Násobek týdnů vydělíme číslem 52 (to je pevná konstanta, která bude vždy stejná) a výsledek pak vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou: (52/52)*200=200 hod.

V tomto případě je výpočet jednoduchý, protože zaměstnanec pracoval celý rok, takže dostane plný nárok na dovolenou.

Nyní se na příkladu 2 podíváme, jak by to vypadalo, kdyby zaměstnanec začal pracovat až 1.7.2024 a do konce roku odpracoval všechny stanovené směny. Zbytek zadání zůstává beze změny.

Příklad 2: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 odpracoval 1056 hod. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.

1. Vypočteme celoroční nárok na dovolenou: 40*5=200 hodin.
2. Zjistíme počet odpracovaných násobků týdenního úvazku: 1056/40=26,4.
3. Násobek týdenní úvazku zaokrouhlujeme na celé číslo dolů: 26.
4. Násobek týdnů vydělíme číslem 52 a výsledek pak vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou: (26/52)*200=100 hod.

Základní princip by nyní měl být jasný. Pojďme tedy do větších podrobností.

Jednou z důležitých věcí je určení, co se počítá do odpracované doby pro účely dovolené a co nikoli. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. Pozor však na to, že pokud někdo pracuje na zkráceném úvazku a odpracuje nějakou dobu nad stanovený svůj stanovený úvazek, avšak méně, než by odpracoval na plném úvazku, tak se tato doba nepovažuje za přesčas a takováto doba se na rozdíl od přesčasu započítává do odpracované doby pro účely dovolené.

Dále se do odpracované doby počítají některé vybrané absence. Jde například o všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, dále mateřská dovolená, překážky dle § 199, odst. 2 zákoníku práce (např. návštěva lékaře, svatba, pohřeb atd.) či pracovní úraz a nemoc z povolání. Tyto vybrané absence, jejichž výčet zde není kompletní, se počítají do odpracované doby bez omezení.

Dále ale existují absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Říkejme jim „limitní absence“. Mezi tyto absence patří:

• nemoc kromě pracovního úrazu či nemoci z povolání,
• karanténa,
• rodičovská dovolená,
• jiné důležité osobní překážky na straně zaměstnance, pokud se nejedná o překážky dle § 199, odst. 2 zákoníku práce, protože jak jsme si řekli výše, ty se do odpracované doby počítají vždy bez omezení.

Limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby, přičemž do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. Zároveň se do celkových odpracovaných hodin může z těchto limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny z limitních absencí, které jsou nad 20násobek týdenní pracovní doby, se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou.

Příklad 3: Zaměstnanec má základní výměru dovolené 5 týdnů. V roce 2024 skutečně odpracoval 461 hod a k tomu 16 hod neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. 1619 hod neodpracoval z důvodu čerpání rodičovské dovolené. Jeho týdenní úvazek je 40 hod.

1. Spočítáme počet skutečně odpracovaných hodin navýšených o hodiny absencí, které se do odpracovaných hodin počítají vždy a bez omezení: 461+16=477 hodin.
2. Zjistíme, kolik násobků týdenního úvazku bylo odpracováno: 477/40=11,925, což znamená, že zaměstnanec neodpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby, a tak nelze žádné hodiny z limitních absencí (1619), kdy čerpal rodičovskou dovolenou, započítat do odpracované doby.

V dalším článku se podíváme, jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec v průběhu roku mění týdenní úvazek, a jak spočítat dovolenou u zaměstnankyň, které čerpají dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou.