Zúčtování mzdy po skončení dohody

V dnešním článku se podíváme, jaké důsledky může mít vyplacení a zúčtování dodatečného příjmu v období po skončení dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Pokusíme se vysvětlit, co všechno musí mzdová účetní v této souvislosti udělat a proč. Pro účely mírného pobavení se však na úvod podívejme, jak zní odstavec zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který tuto problematiku řeší.

„Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.“

Co tedy tento odstavec říká? Všichni víme nebo aspoň tušíme, že dohody o provedení práce a o pracovní činnosti mají speciální postavení, co se týče zdravotního a sociálního pojištění, a na rozdíl od příjmu plynoucího z hlavního pracovního poměru se z nich do určité výše pojistné nehradí. To s sebou samozřejmě nese i některá negativa, např. že v takových měsících, kdy se z dohody neplatí pojištění, není takový zaměstnanec ani zdravotně, resp. sociálně pojištěn. Pokud mu nevzniklo pojištění z jiného titulu, odrazí se to v případě sociálního pojištění negativně na výši, příp. samotné existenci starobního důchodu a v případě zdravotního pojištění na povinnosti zaplatit zdravotní pojištění za daný měsíc z jiných vlastních zdrojů.

Pro dohodu o provedení práce platí již řadu let limit měsíční mzdy 10 000 Kč. To znamená, že pokud příjem z dohody nepřekročí v daném měsíci tento limit, zdravotní ani sociální pojištění nevzniká a pojistné se neodvádí. Co se však stane, když mzdová účetní na dohodě zúčtuje příjem až po jejím skončení? Výše citovaný odstavec v podstatě říká, že takový příjem musíme přičíst k příjmu, který byl zúčtovaný v měsíci, kdy dohoda skončila a zpětně se podívat, zda daný limit nebyl v součtu překročen. Pokud tedy dohoda trvala do 31.5. a v květnu bylo zúčtováno 10 000 Kč a následně v srpnu byly dodatečně vyplaceny 2 000 Kč, mzdová účetní správně v měsíci květnu neodvede pojistné a vede zaměstnance jako nepojištěného. Ovšem v srpnu, po zúčtování dodatečných 2 000 Kč, musí správně přičíst tyto 2 000 Kč k 10 000 Kč, které byly zúčtovány v květnu a znovu zpětně posoudit, zda nebyl limit překročen a zpětně vyřešit pojištění. V tomto případě byl tedy limit překročen, neboť celková částka činí 12 000 Kč. Mzdová účetní tak musí v srpnu z částky 2 000 Kč kromě daně odečíst i pojistné na ZP a SP, které se počítá z celých 12 000 Kč.

Toto pojistné odvede státním institucím za měsíc srpen a jeho výši uvede i na přehledu pojistného za srpen. Zároveň však musí vyřešit původní evidenci zaměstnance jako nepojištěného. Musí tedy zaslat přihlášku a odhlášku ke zdravotnímu (případně i sociálnímu) pojištění za měsíc květen, musí opravit již odeslaný evidenční list důchodového pojištění (nebo jej zaslat dodatečně) a k tomu navíc opravit i počet pojištěnců na přehledu pojistného zdravotního pojištění za květen.

Aby byly mzdy správně spočteny, musí si mzdová účetní na zúčtování příjmu po skončení dohody dávat pozor, protože ne každý mzdový program tuto záležitost ohlídá sám. Na druhé straně zaměstnanec musí počítat s tím, že dodatečné zúčtovaní mzdy může být značně ovlivněno vysokým pojistným a někdy kvůli tomu dokonce může zůstat vůči zaměstnavateli v dluhu, neboť ani celá částka zúčtované mzdy nepokryje daň a pojistné.