Překážky v práci

Když zaměstnanec a zaměstnavatel spolu uzavřou pracovní poměr, zaměstnavateli z tohoto aktu plyne mnoho povinností. Podpisem pracovní smlouvy však vznikají určité povinnosti i pro zaměstnance.

Patrně tou nejdůležitější je, že zaměstnanec musí pro zaměstnavatele vykonávat práci v předem stanovených termínech a v předem stanoveném čase. De facto to znamená, že se podpisem pracovní smlouvy zaměstnanec vzdává části svého volného času a zavazuje se, že se tento čas bude za daných podmínek podřizovat potřebám svého zaměstnavatele.

Avšak jako členové moderní společnosti jsme si již uvědomili, že existují objektivní důvody, proč práci, ke které jsme se smluvně zavázali, vykonávat nelze. Tyto důvody nazýváme „překážky v práci“ a v tomto článku se podíváme na vybrané zajímavosti některých z nich.

Nejprve si řekněme, že překážky mohou být na straně zaměstnance (ty budou také mnohem častější), ale i na straně zaměstnavatele. Jak bylo v úvodu řečeno, zaměstnanci podpisem pracovní smlouvy vzniká povinnost vykonávat pro zaměstnavatele práci. Nicméně z druhé strany, zaměstnavatel má rovněž povinnost zaměstnanci práci přidělovat. I v tomto případě může dojít k objektivním důvodům, kdy není možné zaměstnanci práci přidělit, a proto mohou existovat i překážky na straně zaměstnavatele.

Pro překážky na straně zaměstnance zároveň platí, že je zaměstnanec musí zaměstnavateli prokázat.

Dočasná pracovní neschopnost

Dočasná pracovní neschopnost (DPN) je tělesná či duševní indispozice, která zaměstnanci znemožňuje konat práci. Zároveň se jedná o jednu z nejčastějších překážek na straně zaměstnance. Posouzení DPN je v kompetenci ošetřujícího lékaře, který na ČSSZ zasílá oznámení o vzniku, pokračování a ukončení nemoci. Zaměstnavatel je pomocí elektronického přístupu o nemoci svého zaměstnance informován. Zaměstnanec je povinen dodržovat režimová opatření (např. zdržovat se v daném čase na uvedené adrese).

Během prvních 14 dní DPN náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, avšak tento průměrný výdělek je redukován obdobným způsobem jako nemocenské dávky, které vyplácí ČSSZ od 15. dne DPN. Zaměstnanci většinou obdrží 60 % čisté mzdy, nicméně s rostoucí mzdou zaměstnance se toto procento snižuje, neboť průměrný výdělek, ze kterého se počítá výše uvedených 60 %, je zredukován pomocí tzv. redukčních hranic, které postupně limitují výši náhrady. Zaměstnavatel může poskytnout vyšší náhradu, než jakou mu ukládá zákon, ale musí myslet na 2 věci. První je, že náhrada nesmí přesahovat (neredukovaný) průměrný výdělek, a druhá je, že částka přesahující zákonné minimum podléhá na straně zaměstnance zdanění a odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Na závěr si připomeňme, že pokud zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem poruší své povinnosti, může mu zaměstnavatel dát výpověď. Rovněž je zaměstnavatel oprávněn při porušení povinností zaměstnance snížit zákonnou náhradu mzdy nebo náhradu vůbec nevyplatit. Ovšem zaměstnavatel nemůže obě tyto sankce uplatnit současně. Pokud tedy přistoupí ke snížení náhrady mzdy, nelze už zaměstnanci ze stejného důvodu dát výpověď.

Ošetřování dítěte nebo jiné osoby

Jedná se o případ, kdy zaměstnanec musí pečovat o jinou nemocnou osobu. Nejčastěji se bude jednat o dítě do 10 let věku, protože ošetřovné vystavené ošetřujícím lékařem na toto dítě automaticky zakládá rodiči nárok na pracovní volno a dávku z nemocenského pojištění.

Ošetřovat však lze i jiné osoby. Zaměstnavatel je povinen nepřítomnost svého zaměstnance v takových případech omluvit jen, pokud to nezbytně vyžaduje zdravotní stav ošetřované osoby. U některých ošetřovaných osob je vyžadováno, aby s ní daný zaměstnanec bydlel ve společné domácnosti. Společná domácnost není vyžadována u vztahů v linii přímé, tedy rodič-dítě, prarodič-vnuk atd. Dále není vyžadována mezi manželi, registrovanými partnery, sourozenci, u rodičů manžela nebo rodičů registrovaného partnera. U ostatních osob je vyžadována společná domácnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že je teoreticky možné čerpat ošetřovné (a zaměstnavatel je povinen v tomto případě omluvit nepřítomnost) i na svého spolubydlícího, který se mnou není v žádném příbuzenském ani partnerském vztahu, pokud to jeho zdravotní stav nezbytně vyžaduje. Zajímavostí dále je, že de facto neexistuje žádný limit pro délku této překážky. Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance po celou dobu, kdy je vyžadováno ošetřovné, bez ohledu na to, zda má zaměstnanec nárok na dávku ošetřovného, která je standardně vyplácena po dobu 9 dnů. Zaměstnanec tak má právo být omluven i po dobu dvou měsíců, ovšem musí počítat s tím, že většinu tohoto času nebude finančně zajištěn.

Pokračování tohoto článku bude o tématu Mateřské dovolené, Otcovské dovolené, ale i o Rodičovské dovolené.