Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež je jedna z v zákoníku práce definovaných překážek v práci na straně zaměstnance. Od 1. ledna 2024 došlo k některým změnám a vzhledem k tomu, že je období prázdnin, kdy se takové akce nejčastěji konají, pojďme se podívat na aktuálně platná základní pravidla.

Zaměstnanec má nárok na uvolnění z práce z důvodu činnosti:

• vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní
• oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež

Totéž platí pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Přičemž za děti a mládež se považují fyzické osoby mladší než 26 let.

Zaměstnanec má právo na uvolnění jen v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle však po dobu 3 týdnů a nebrání-li tomu vážné provozní důvody zaměstnavatele. Může se tak stát, že zaměstnavatel takovou žádost z vážných provozních důvodů zamítne. Potom bude v případě sporu na zaměstnavateli, aby tyto důvody prokázal.

Podstatnou podmínkou je i to, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež). Zde došlo dle interpretace ČSSZ a důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu ke zpřísnění. Dle interpretace ČSSZ je práce s dětmi a mládeží považována za soustavnou, pokud je pro ni typické, že vymezené aktivity jsou realizovány opakovaně podle předem daného harmonogramu práce, z něhož plyne konání akcí (oddílových schůzek, sportovních tréninků, výprav, zájmových kroužků apod.) alespoň dvakrát za měsíc. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávaná nahodile, jednorázově či příležitostně (za soustavnou práci s dětmi a mládeží proto nelze považovat pouhou každoroční činnost na dětském táboře či obdobné akci). Porušením soustavnosti však není dočasné přerušení aktivit např. po dobu školních prázdnin, z důvodu nemoci či např. v důsledku protiepidemických opatření.

Dle našich zkušeností ČSSZ dříve akceptovala i pouhou každoroční účast na táboře či obdobné akci, aby byla podmínka předchozí práce s dětmi a mládeží splněna. Od tohoto roku jsou již podmínky přísnější a je vyžadovaná opravdu soustavná kontinuální práce s dětmi a k tomu je nutné, aby k této práci došlo bezprostředně před uvolněním z práce. Nestačí tak, že k práci s dětmi docházelo někdy v dávné minulosti.

Náhrady mzdy za pracovní volno

Poskytnuté pracovní volno je placené, ale pouze po dobu zaměstnancova jednoho týdenního úvazku. Pokud má zaměstnanec pracovní úvazek 40 hodin, tak má právo na 40 hodin placeného volna. Pokud je týdenní úvazek jen 15 hodin, má právo na 15 hodin placeného volna.

Současně došlo ke změně maximální částky, kterou je možné poskytnout. Dříve byl stanoven celkový limit, který bylo možné v daném roce vyplatit, ale od roku 2024 je limit stanoven na hodinu. Činí 1/174 průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí. Pro rok 2024 je to 243,90 Kč. Volno je tedy standardně placeno průměrným hodinovým výdělkem zaměstnance, ale pokud je tento výdělek vyšší než daný limit, použije se k výpočtu jen částka do tohoto limitu, tedy 243,90 Kč.

Aby zaměstnanec měl nárok i na náhradu mzdy, je potřeba, aby výše uvedenou činnost vykonával pro pořadatele splňující tyto podmínky:

• pořadatel je právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let
• práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti

Zde také došlo ke zpřísnění, protože do roku 2023 stačilo, když práce s dětmi a mládeží byla hlavní činností právnické osoby. Nyní je už vyžadováno, aby práce s dětmi a mládeží tvořila podstatnou část hlavní činnosti. Toto lze prokázat např. zapsaným účelem spolku. Nevyplývá-li to z účelu, lze prokázat např. stanovami spolku případně jinými dokumenty.

Samozřejmě pokud zaměstnavatel chce poskytnout pracovní volno i při nesplnění některých podmínek (např. není splněna soustavná bezplatná práce s dětmi a mládeží bezprostředně 1 rok před uvolněním) nebo chce poskytnout náhradu vyšší (např. za více než jeden týdenní úvazek či vyšší, než by odpovídalo 243,90 Kč na hodinu), tak je to možné. Zaměstnavatel však musí počítat s tím, že v případě refundace ze strany státu, na kterou má nárok, bude moci požadovat refundaci jen takové částky, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo jen za splnění zákonných podmínek. V případě nesplnění podmínky soustavné bezplatné práce s dětmi a mládeží by tak zaměstnavatel neměl vůbec žádný nárok na refundaci. V případě zaplacení vyšší náhrady mzdy, by pak dostal od státu zpět pouze část.

Na tomto místě jen připomeňme, že pokud se zaměstnavatel rozhodne poskytnout volno či náhradu mzdy nad rámec zákonných podmínek, měl by dodržet pravidlo rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud tedy poskytne volno/náhradu nad rámec jednomu zaměstnanci, měl by tak činit i u všech dalších zaměstnanců.

Žádost o refundaci musí zaměstnavatel podat na ČSSZ nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy zaměstnanci zúčtována. Spolu s žádostí musí zaměstnavatel doložit veškeré doklady pro prokazující nárok na refundaci. Půjde zejména o potvrzení:

• že se zaměstnanec účastnil akce pořádané způsobilou právnickou osobou včetně termínu akce a činnosti, kterou zaměstnanec na akci vykonával
• že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží – zpravidla se doloží potvrzením subjektu, pro který zaměstnanec po uvedenou dobu tímto způsobem takto pracoval, přičemž pro účely toho, aby mohlo být vyhodnoceno splnění podmínky soustavnosti v práci s dětmi nebo mládeží, je nezbytné, aby z dokladů vyplývalo, v čem práce zaměstnance s dětmi nebo mládeží konkrétně spočívala, a jak často v průběhu každého kalendářního měsíce jeden rok bezprostředně před uvolněním k této práci docházelo
• že pracovní volno bylo zaměstnanci poskytnuto v jednotlivých kalendářních dnech a v nich za konkrétní počet hodin
• stanovené týdenní pracovní doby (týdenního úvazku)
• průměrného výdělku, ze kterého se při výpočtu náhrady mzdy vycházelo
• že zaměstnanci byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnavatelem poskytnuta