Povinný podíl jako součást roční mzdové agendy

Začátek roku (leden-duben) je pro mzdové účetní velmi náročný. Kromě klasické měsíční mzdové agendy totiž na toto období připadá i agenda roční. Činností v rámci roční agendy je spousta. Dnes se podíváme na povinný podíl.

Zákon o zaměstnanosti ukládá povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat aspoň 4 % osob se zdravotním postižením. Pochopitelně, že ne vždy je možné tento podíl splnit, takže zákon umožňuje tuto povinnost naplnit ještě dvěma dalšími způsoby. Prvním je odebíráním výrobků a služeb od těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zdravotně postižených osob. Druhým je platba do státního rozpočtu.

Všechny 3 způsoby (zaměstnávání, odebírání výrobků a platba do státního rozpočtu) lze libovolně kombinovat. Pokud by tedy mzdová účetní měla evidovat např. 3 zdravotně postižené osoby (zaměstnavatel tedy zaměstnává 75 lidí) a eviduje pouze 1 takovou osobu, může zbývající 2 osoby nahradit odebíráním výrobků nebo platbou do státního rozpočtu. Případně je možné 1 osobu nahradit odebíráním výrobků a druhou platbou do rozpočtu.

Každopádně pokud mluvíme o počtu zaměstnanců, jedná se vždy o tzv. přepočtený počet. Zjednodušeně jde o výpočet odpracovaných hodin vůči hodinám pro plný úvazek. Pokud tedy někdo odpracoval jen polovinu klasického plného úvazku, započte se takový zaměstnanec jako 0,5.

Do odpracovaných hodin se počítají i některé hodiny neodpracované, např. dovolená, nemoc či OČR. Ovšem pozor – co se týče karantény, platí, že se počítají jen ty hodiny, za něž náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele (tedy prvních 14 dní). Hodiny zameškané z důvodu karantény, za než je poskytováno nemocenské, se už do odpracovaných hodin nepočítají. Vzhledem k tomu, že se pro účely zákoníku práce i zákona o nemocenském pojištění, karanténou rozumí též izolace, mělo by totéž platit i o izolaci.

Termín pro hlášení povinného podílu, jakož i odeslání případné platby do státního rozpočtu na účet Úřadu práce byl 15.2.2021.