Mzdy – změny v roce 2025

Každý rok dochází ve mzdové oblasti ke změnám základních parametrů ovlivňujících výpočet mezd. V tomto článku se podíváme na důležité změny, které se týkají nejen parametrických změn, ale i těch systémových.

Minimální mzda

Od 1.1.2025 se zvýšila minimální mzda z 18 900 Kč na 20 800 Kč měsíčně, resp. ze 112,50 Kč/hod na 124,40 Kč/hod. Tím se zároveň zvyšuje minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění, který je roven právě minimální mzdě. Zvýšením minimální mzdy se však ovlivňují i jiné mzdové parametry.

Například se zvyšuje minimální mzda, které musí zaměstnanec dosáhnout, aby mu mohl být vyplacen daňový bonus (záporná daň), a to na 10 400 Kč (polovina minimální mzdy). Také roste minimální příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (10 % minimální mzdy).

Institut zaručené mzdy byl již zrušen, jak jsme informovali v článku z 16.9.2024. Zůstaly zachovány pouze zaručené platy ve veřejném sektoru.

Redukční hranice

Redukční hranice u nemocenské pojištění, které ovlivňují maximální výši nemocenských dávek a nepřímo také maximální výši náhrady mzdy za nemoc, kterou vyplácí prvních 14 dní zaměstnavatel, se zvýšily o 5,9 %.

Nové redukční hranice pro 2025 (v závorce jsou uvedeny hranice hodinových sazeb pro náhradu mzdy za nemoc):

1. redukční hranice činí 1 552 Kč (271,60 Kč)

2. redukční hranice činí 2 328 Kč (407,40 Kč)

3. redukční hranice činí 4 656 Kč (814,80 Kč).

Rozhodný příjem

Rozhodný příjem u sociálního pojištění se zvýšil z 4 000 Kč na 4 500 Kč. Pokud bude sjednán měsíční příjem nižší než 4 500 Kč, bude se jednat o zaměstnání malého rozsahu a pojistné na SP se tak bude odvádět jen při překročení této hranice.

U zdravotního pojištění je na tuto hranici navázán odvod zdravotního pojištění u DPČ, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu či nikoli. Jinými slovy, u zdravotního pojištění nezáleží na tom, jaká výše měsíčního příjmu byla sjednána. Pojištění se bude odvádět vždy až ve chvíli, kdy příjem dosáhne 4 500 Kč.

(Ne)změny u DPP

Legislativa vůči dohodám o provedení práce (DPP) se minulý rok dost měnila a připomínala českou pohádku Pyšná princezna, z níž pochází zlidovělý výrok „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil.“

Pro DPP dlouho dobu platilo, že se sociální a zdravotní pojištění platilo až od příjmu přesahující 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Pokud měl zaměstnanec DPP u více různých zaměstnavatelů, tak se tento limit vždy posuzoval u každého zaměstnavatele zvlášť, a zaměstnanec si tak mohl vydělat třeba 40 000 Kč hrubého měsíčně, pokud měl 4 DPP u 4 různých zaměstnavatelů, aniž by platil jakékoli pojistné. To však chtěli zákonodárci změnit.

Ke konci roku 2023 vyšel ve sbírce zákon, podle kterého se od 1.7.2024 měly příjmy na DPP sčítat u všech zaměstnavatelů a při překročení určité hranice mělo pak dojít ke zpětnému dopočtu pojistného. Zároveň k tomu byla přidána nová povinnost pro zaměstnavatele, a to každoměsíční hlášení zúčtovaného příjmu na všech aktivních DPP všech zaměstnanců.

Později však byl zákon upraven. Od 1.7.2024 zůstalo v platnosti pouze hlášení příjmů. Jejich sčítání u více zaměstnavatelů pak bylo zrušeno a nahrazeno jinou úpravou, podle které měl fungovat režim oznámené dohody, jehož účelem bylo, aby zvýhodněný režim, kdy do 10 000 Kč není třeba platit pojistné, mohl uplatňovat jen jeden zaměstnavatel, a to ten, který se přihlásí jako první. Ostatní zaměstnavatelé by se už k DPP museli chovat stejně jako ke všem ostatním pracovně-právním vztahům. Zároveň byla posunuta účinnost tohoto režimu oznámení dohody z 1.7.2024 na 1.1.2025.

Nicméně ke konci roku 2024 vyšel ve sbírce nový zákon, který zrušil i režim oznámené dohody. Pokračujeme tedy tak, jak jsme byli zvyklí od 1.7.2024. Pouze každý měsíc hlásíme zúčtované příjmy na DPP u všech zaměstnanců a k žádnému sčítání nebo uplatňování zvýhodněného režimu pouze u jednoho zaměstnavatele nedochází. Vzhledem k tomu, že v důvodové zprávě zákona, který zrušil plánovaný režim oznámené dohody, byla jako jeden z důvodů pro zrušení uvedena skutečnost, že dle dosud nahlášených příjmů nedochází k úniku pojistného z DPP, dá se předpokládat, že v dohledné době už ani podobný návrh, který by omezoval DPP, nebude vypracován.

Ovšem k jedné změně u DPP od 1.1.2025 nakonec došlo. Nově se totiž pojistné bude platit až od hranice 11 500 Kč, nikoli 10 001 Kč, jako tomu bylo mnoho let až do konce roku 2024. Navíc tato hranice se bude pravidelně aktualizovat na základě vývoje průměrné mzdy. Hranice totiž činí 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Hranici bude také vyhlašovat každý rok Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zvýšení limitu pro osvobození u stravenek a stravenkového paušálu

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšila hodnoty stravného na pracovních cestách. Vzhledem k tomu, že limit pro osvobození částky pro stravenky a stravenkový paušál od daně je navázán na horní hranici stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, mění se i tento limit. Nová výše zmíněné horní hranice činí 177 Kč. Limit je stanoven na 70 % této hranice, takže nový limit pro osvobození činí 123,90 Kč.

Maximální vyměřovací základ u SP

S růstem průměrné mzdy pro rok 2025 vzrostl i roční maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Jakmile zaměstnanec tohoto limitu v průběhu roku dosáhne, již neplatí ani on ani zaměstnavatel sociální pojištění. Pro rok 2025 tento limit činí 2 234 736 Kč.

Hranice pro progresivní daň

Na průměrnou mzdu je navázána i hranice pro progresivní daň. Tato hranice činí 36 násobek průměrné mzdy (resp. 3 násobek v případě měsíčního období). Roční limit pro progresivní daň je tak 1 676 052 Kč. Měsíční limit činí 139 671 Kč.

Zvýšení paušální částky náhrad při práci na dálku

Vyhláškou došlo ke zvýšení paušální částky náhrad při home office dle § 190a, odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

Nová paušální částka za každou započatou hodinu činí 4,80 Kč. Jedná se o 6,7% zvýšení.

Připomínáme, že při práci zaměstnance na dálku (mimo prostory zaměstnavatele) náleží zaměstnanci náhrady nákladů, které mu při této práci vznikají (elektřina, topení, internetové připojení atd.). Tyto náklady mohou být zaměstnavatelem nahrazovány na základě skutečných prokázaných výdajů nebo paušální částkou, jejíž výši stanovuje MPSV vyhláškou. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout i na tom, že náhrady nákladů nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

Změny v exekučních srážkách ze mzdy

Od 1.1.2025 se již manžel či registrovaný partner nepovažuje za vyživovanou osobu pro účely srážek. Jinými slovy zaměstnancům, kterým zaměstnavatel sráží na exekuce/insolvence či jiné srážky, již nelze uplatnit za jejich manžela/partnera nezabavitelnou částku. Výjimkou budou ty manželské či registrované páry, v nichž aspoň jeden z manželů/partnerů pobírá starobní, sirotčí či invalidní důchod a tuto skutečnost doloží zaměstnavateli. Přitom se musí jednat o invalidní důchod druhého nebo třetího stupně.

Došlo k navýšení normativních nákladů na bydlení, které spolu s výší životního minima ovlivňují výši nezabavitelné částky.

Nová nezabavitelná částka na povinného je 13 026,67 Kč (zvýšení o 322 Kč). Pro vyživovanou osobu 3 256,67 Kč (zvýšení o 80,50 Kč). Avšak, jak je řečeno výše, na manžela již není možné nezabavitelnou částku uplatňovat.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí 29 310 Kč.

Hranice pro srážkovou daň

Měsíční hranice pro srážkovou daň se změnila na 11 499 Kč u DPP a 4 499 Kč u ostatních pracovních poměrů (v drtivé většině případů se bavíme o HPP a DPČ). Do těchto hranic bude při nepodepsaném prohlášení odváděna srážková daň. Od vyšších příjmů již bude odváděna zálohová daň.

Elektronizace zbývajících dávek nemocenského pojištění

Jak jsme již informovali v článku z 4.12.2024, od 1.1.2025 došlo k elektronizaci zbývajících dávek nemocenského pojištění. Ošetřovné, otcovské, peněžité pomoci v mateřství a jiné dávky tak už budou mít pouze elektronickou podobu podobně jako pracovní neschopnosti, které tak fungují již 4 roky.

Nová sazba pojistného na SP pro rizikové práce

Od 1.1.2025 platí nová sazba sociálního pojištění pro riziková zaměstnání. Za rizikové zaměstnání je pro tento účel považováno takové zaměstnání, které je na základě zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeno do 4. kategorie.

Sazba pojistného je pro tyto zaměstnance 26,8 %. Jedná se o tu část pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel. Standardní sazba činí 24,8 %.

Sleva na pojistném pro pracující důchodce

Od 1.1.2025 budou mít zaměstnanci pobírající plný starobní důchod nárok na slevu na pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Jedná se tedy o tu část sociálního pojištění, která se vztahuje k důchodovému pojištění. Důchodci zároveň nebudou mít nárok na úpravu výše starobního důchodu za dodatečně odpracovanou dobu.

Aby mohl zaměstnanec tuto slevu využívat, musí zaměstnavateli prokázat, že pobírá plný starobní důchod (ideálně takové potvrzení vydá plátce důchodu s uvedením data, od něhož plný starobní důchod náleží). Zároveň zaměstnanec musí dosáhnout důchodového věku.

Slevu lze uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec pobírání plného starobního důchodu prokázal zaměstnavateli. Slevu nelze uplatnit zpětně a lze ji uplatnit jen za měsíce, kdy jsou podmínky splněny po celý kalendářní měsíc. Výjimku bude tvořit měsíc, v němž došlo k úmrtí zaměstnance, pokud od počátku měsíce do úmrtí byly podmínky splněny. Pokud tedy zaměstnanec bude mít přiznaný plný starobní důchod ke dni 2. března, lze slevu uplatnit nejdříve za duben.

Nový limit pro zdravotní benefity

Minulý rok došlo k limitaci nepeněžních benefitů týkající se zdravotních potřeb, sportu, rekreace, kultury atp. (§ 6, odst. 9, písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), a to tak, že byl pro tyto benefity zaveden souhrnný limit poloviny průměrné mzdy za rok. Minulý rok se tedy jednalo o hranici 21 983,50 Kč. Pokud byly zaměstnanci zúčtovány nepeněžní příjmy, tak byly osvobozené jen do této výše. Příjmy nad tuto hranici byly již zdaněny a odvádělo se z nich i zdravotní a sociální pojištění.

Od 1.1.2025 však došlo k rozdělení benefitů na zdravotní a ostatní. Zdravotní benefity mají samostatný limit ve výši průměrné mzdy, tedy pro letošek 46 557 Kč. Ostatním benefitům zůstal původní limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 23 278,50 Kč. V případě zdravotních benefitů se musí jednat o pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.